Community
Kolik Gruzínců žije v Česku? Čísla, historie a komunita
GCC Editorial ·
K 1. lednu 2025 žilo v České republice 1 618 občanů Gruzie. V roce 2000 jich zde bylo 299 — komunita se tedy za čtvrt století více než zpětinásobila a od roku 2021 roste každým rokem.
Přesná čísla se přitom hledají překvapivě obtížně. Tento text je shrnuje na jednom místě: oficiální statistiky a jejich vývoj, rozdíl mezi občanstvím a národností, historii gruzínského přistěhovalectví do českých zemí a spolky, které komunitu dnes tvoří.
Kolik Gruzínců v Česku žije
Údaje níže pocházejí z databáze Eurostatu (soubor migr_pop1ctz, počet obyvatel k 1. lednu podle státního občanství). Jde o oficiální evropskou statistiku, nikoli o odhady komunity či médií.
- 2000: 299
- 2005: 289
- 2010: 691
- 2015: 786
- 2018: 818
- 2019: 1 118
- 2020: 1 635
- 2021: 1 234
- 2023: 1 409
- 2024: 1 518
- 2025: 1 618
Dvě věci stojí za komentář. Zaprvé skok mezi lety 2018 a 2020 a následný pokles — to je z velké části důsledek pandemie a s ní spojených změn v evidenci pobytu, nikoli skutečný odliv tisíce lidí. Zadruhé setrvalý růst po roce 2021, který pokračuje dodnes.
V absolutních číslech jde o komunitu nevelkou — Gruzínci se pohybují kolem dvacáté příčky mezi občany zemí mimo EU žijícími v Česku. Její stopa v každodenním životě českých měst je ale výraznější, než by samotná čísla napovídala: od spolků a pěveckého sboru až po restaurace, které si Češi rychle oblíbili.
Občanství není totéž co národnost
Sčítání lidu v roce 2021 zaznamenalo 963 obyvatel, kteří se přihlásili ke gruzínské národnosti. Ke stejnému datu přitom v Česku žilo 1 234 občanů Gruzie. Rozdíl není chybou v datech.
Sčítání se ptá na deklarovanou národnost — tedy na to, k čemu se člověk sám hlásí, a odpověď je dobrovolná. Statistika obyvatelstva naproti tomu eviduje státní občanství podle dokladů. Někdo s gruzínským pasem se může hlásit k jiné národnosti; někdo, kdo už získal české občanství, se naopak může nadále cítit Gruzíncem, ale v evidenci občanů Gruzie už nefiguruje. Skutečný počet lidí s gruzínskými kořeny v Česku je proto téměř jistě vyšší než obě čísla.
Pobytová povolení: rok 2019 vyčnívá
Počty prvních pobytových povolení vydaných Českem občanům Gruzie (Eurostat, migr_resfirst) ukazují dynamiku ještě zřetelněji:
- 2015: 311
- 2018: 474
- 2019: 1 262
- 2021: 214
- 2022: 493
- 2024: 377
- 2025: 543
Rok 2019 vybočuje natolik, že si žádá vysvětlení — a to je jednoduché. Byl to první plný rok po zavedení bezvízového styku, kdy se cesta do Evropy stala pro Gruzínce podstatně dostupnější. Následný propad v letech 2020 a 2021 odpovídá uzavřeným hranicím během pandemie.
Bezvízový styk platí od března 2017
Občané Gruzie s biometrickým pasem mohou do schengenského prostoru bez víza od 28. března 2017, a to na 90 dnů během jakéhokoli 180denního období, pro jiné účely než výdělečnou činnost. Rada Evropské unie příslušné nařízení schválila 27. února 2017.
Pro pobyt delší než 90 dnů, pro práci i pro studium je i nadále nutné pobytové povolení — a právě tato povolení zachycuje statistika výše.
Gruzínská stopa v českých zemích je stará staletí
Dnešní komunita není prvním kontaktem obou zemí. Podle podkladů Rady vlády pro národnostní menšiny sahají první doložené vazby do 16. a 17. století, kdy se čeští katolíci setkávali s gruzínskými pravoslavnými mnichy v klášterech na hoře Athos a v Palestině. Na počátku 17. století působili diplomaté z pražského dvora Rudolfa II. v obchodních a politických záležitostech na Kavkaze.
V 19. století se vztahy zintenzivnily, mimo jiné prostřednictvím českých vystěhovalců mířících do gruzínských zemí. Zásadní zlom však přišel po roce 1918: poté, co Gruzie vyhlásila nezávislost, dorazili do Československa první přistěhovalci a Praha se stala jedním z významných center gruzínské emigrace. Další vlna následovala v roce 1924 po pádu Gruzínské republiky. Poslední velká vlna přišla v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Každá z těchto vln po sobě v Česku něco zanechala — a dnešní komunita na ně navazuje.
Spolky, škola, kostel, sbor
Gruzínská komunita v Česku má vlastní organizační strukturu. K nejstarším spolkům patří:
- Samšoblo („Vlast“) — založený v roce 2005, vydával stejnojmenný časopis
- Iveria — založená v roce 2014, zaměřená na sdružování Gruzínců a kulturní integraci
Vedle nich působí gruzínský studentský spolek, gruzínská pravoslavná církev v Praze a ženský pěvecký sbor Haeri. Komunita si během roku připomíná deset významných dnů — od pravoslavných Vánoc až po Den nezávislosti Gruzie 26. května.
Kde hledat oficiální kontakt
Velvyslanectví Gruzie v České republice sídlí na adrese Mlýnská 22/4, 160 00 Praha 6 – Bubeneč, telefon +420 233 311 749. České velvyslanectví v Tbilisi provozuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Za čísly jsou lidé
Statistika říká 1 618. Za tím číslem jsou konkrétní rodiny, studenti, podnikatelé i umělci, kteří si mezi Gruzií a Českem vytvořili druhý domov. Každý z nich obě země propojuje o něco pevněji — a právě proto stojí za to je počítat.
Poznámka ke zdrojům
Všechna čísla v tomto článku pocházejí z databáze Eurostatu (stav souboru k 9. červenci 2026), ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 a z podkladů Rady vlády pro národnostní menšiny. Statistiky se aktualizují jednou ročně; datum, k němuž údaj platí, uvádíme vždy u konkrétního čísla.